Bungee Jumping | Úvodní informace (I.díl)
Pohráváte si s myšlenkou volného pádu, při kterém Vás před smrtí chrání pouze lano, připoutané ke kotníkům? Rozhodli jsme se Vám přinést seriál na téma bungee jumpingu a pokusíme se zahrnout vše, co je s tímto adrenalinovým sportem spojeno. V tomto prvním díle se budeme věnovat historii a vývoji tohoto adrenalinového sportu. V následujícím pokračování Vám pak přineseme přehled míst, kde si můžete skočit a to jak v České Republice tak na zajímavých místech různě ve světě.
Historie bungee jumpingu sahá po starobylé legendy domorodého kmene na ostrově Pentecost v souostroví Vanuatu v Melanésii, v jižním Pacifiku. Společným faktem je pak žena, která se rozhodla uniknout před svým zlým manželem. Vyšplhala na vysoký strom, kde si uvázala ke kotníkům liánu. Manžel sice vylezl za ní ale než se mu ji podařilo chytit, vrhla se hlavou dolů. Muž skočil také ale narozdíl od ženy se zabil. Žena přežila právě díky liáně. Zde se již legendy rozcházejí. Jedna praví, že muži začali skoky provozovat proto, aby se pojistili, že už je ženy neoklamou. Druhá pak říká, že začali skoky provozovat k obdivu odvaze, kterou žena projevila. Obřadu se zde mohou účastnit jen muži. Časem se ze zvyku stal rituál, kterým si domorodci pokoušeli zajistit dobrou úrodu.
Do vyspělé západní civilizace tento rituál poprvé přinesla expedice National Geographic a to v roce 1950. Původní skoky za pomocí lián byly spíše nepříjemným adrenalinovým zážitkem. Průtažnost liány je totiž pouze 110%. Prodloužení o 10 procent je pak velmi náročné na páteř a veškeré kloubní jamky. V roce 1979 se myšlenky ujal Klub Nebezpečných Sportů z Oxfordské univerzity ve Velké Británii. První skok z mostu Clifton Suspension v Bristolu, z výšky 75 metrů, byl ještě nelegální. Následně byla myšlenka vyvezena do Ameriky. V počátcích bungee jumpingu v USA se pak skákalo z Golden Gate bridge v San Francisku a z Royal Gorge v Coloradu. Dalším mezníkem byl v roce 1987 skok A. J. Hacketta z Eiffelovy věže, taktéž nelegální. V témže roce ovšem začaly vznikat první obchodní organizace zabývající se bungee jumpingem. Na Novém Zélandě byl tímto obchodníkem právě A. J. Hackett a v USA pak Petr a John Kocklemanovi.
Systémy amerického a novozélandského bungee jumpingu se velmi liší. V České Republice se však používá kombinace obou.
Americký způsob využívá dvojího zabezpečení a delšího volného pádu. Využívá se elastický materiál, používaný americkým námořnictvem na letadlových lodích k brždění letadel. Pružnost materiálu je kolem 180%, protáhne se tedy až o 80%. Při seskoku z výšky 50ti metrů a délce lana 20 metrů tak trvá volný pád celých 20 metrů a při maximálním zatížení se dostanete do hloubky 36m.
Novozélandský způsob je extrémnější. Využívá pouze jednoduchého zabezpečení a skok je o hodně pohodlnější než při americkém způsobu. Při seskoku z 50 metrů se využívá 12ti metrové lano z elastičtějšího materiálu, s průtažností až 350%. Protáhne se tedy až o 250% a vy se tak při maximálním zatížení dostanete o 6 metrů níže, tedy na 42 metrů. Volný pád pak trvá pouze 12 metrů ale brždění je mnohem pohodlnější.
Existují zde i limity a hranice, kterých se snaží milovníci bungee jumpingu dotýkat postupným vylepšováním skoků o opravdu extrémní zážitky. Skákat se může z různých míst, jakými jsou mosty, jeřáby, budovy, helikoptéry apod. Právě A. J. Hackett skočil jako první z budovy tak, že se dotkl rukou prosklené střechy jedné z nižších budov. Tímto posunul bungee jumping na maximální hranici.
Bungee jumping je považovaný za jeden z nejbezpečnějších extrémních sportů. Je dokonce mnohem bezpečnější, než jízda autem či přecházení silnice. V České Republice se staly jen dva vážnější úrazy a to při seskocích z jeřábů, v důsledku chyb instruktorů.
Jednou z pozdějších odnoží bungee jumpingu se stal například Bungee Katapult, což je katapultace ze země do výšky. Jedná se ovšem o zcela jiný zážitek. Jste zde však připoutáni k pevnému bodu na zemi a neděláte sami ten první krok do neznáma.
Při bungee jumpingu dochází k nezvyklému namáhání kloubů, páteře a srdce a proto by ho neměli podstupovat jedinci po operaci kolen, páteře nebo se srdečními potížemi. Následuje výčet dalších vymezujících podmínek:
kardiovaskulární onemocnění
onemocnění dýchacích cest
stavy po úrazu
omezení pohyblivosti
vážnými poruchami krevního tlaku
stavy po infarktu
onemocnění nervového systému
epilepsií či cukrovkou
vadou páteře, závratěmi
duševními poruchami
vážnou oční vadou
chorobou vnitřních orgánů
stavem po operaci
v těhotenství
jinými vážnými poruchami
nebýt pod vlivem alkoholu
nebýt pod vlivem toxických látek
být starší 18 let nebo mít souhlas svého zákonného zástupce
onemocnění dýchacích cest
stavy po úrazu
omezení pohyblivosti
vážnými poruchami krevního tlaku
stavy po infarktu
onemocnění nervového systému
epilepsií či cukrovkou
vadou páteře, závratěmi
duševními poruchami
vážnou oční vadou
chorobou vnitřních orgánů
stavem po operaci
v těhotenství
jinými vážnými poruchami
nebýt pod vlivem alkoholu
nebýt pod vlivem toxických látek
být starší 18 let nebo mít souhlas svého zákonného zástupce
Pokračujeme druhým dílem a to:
