Jižní Morava | Mikulov | Křížová cesta na Svatý kopeček

Prvním a zároveň nejstarším poutním místem na jihu Moravy je Křížová cesta na Svatý Kopeček v Mikulově. Křížovou cestu tvoří 14 kapliček, kaple sv. Šebestiána, zvonice a kaple Božího hrobu. Svatý kopeček je jednou z dominant okolí Mikulova, a jedním z kopců Pálavy. Je také jedinečnou přírodní rezervací díky výskytu chráněných druhů rostlin i živočichů.

Křížové cesty v sobě skrývají symboliku poslední cesty Ježíše Krista z Jeruzaléma na horu Golgotu, kde byl ukřižován. Tyto tradice absolvování a zřizování křížových cest můžeme objevit již v 15.století.  Dříve se lišil počet zastavení (od 7 do 31), ale dnes je již ustálená podoba se 14 zastaveními, která vznikla v 17. století ve Španělsku.

Na vrchu Tanzberg, což je původní název Svatého kopečku, který byl v područí majitele mikulovského panství – olomouckého biskupa kardinála Františka z Dietrichsteina – byla zřízena křížová cesta právě z jeho rozkazu.

K obnovení věhlasu této křížové cesty došlo nástupem Augustina Bartensteina, nového mikulovského probošta, kdy byla celá cesta opravena, včetně kaple sv. Šebestiána a zvonice. K znovuvysvěcení kaple sv. Šebestiána došlo 8. září 1865.  V tomto roce se tak spojily dvě tradice – tradice křížové cesty na Svatý kopeček a tradice pouti k mikulovské Černé madoně loretánské (její soška byla umístěna v loretánské kapli kostela sv. Anny, což je dnešní Dietrichsteinská hrobka).

Mariánská pouť, kdy je v jejím rámci vynášena na Svatý kopeček soška mikulovské madony, byla od roku 1865 přerušena jen v letech 1938 až 1945, kdy se kvůli II. světové válce pouť nekonala. Na konci druhé světové války byla sice cesta poškozená, ale hned po jejím skončení započaly obnovovací práce. První poválečná pouť na Svatý kopeček se tak konala v září 1946.

Výhled z tohoto místa je jedinečný nejen proto, že máte Mikulov jako na dlani, ale uvidíte i další Pavlovské vrchy, Kočičí skálu, Turold a také Děvičky či Sirotčí hrádek.