Rozhledny | Pardubický kraj | Březová nad Svitavou | Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana

Rozhledna v Březové, 

nebo také „dobře ukrytá Rozhledna Járy Cimrmana“, jak se této rozhledně přezdívá, se nachází v malém městečku Březová nad Svitavou, v Pardubickém kraji. Dvacetimetrová dřevěná rozhledna se nachází v nadmořské výšce 476 m.n.m. Návštěvníkům přístupný ochoz je umístěn v 15ti-metrové výšce, a to s výhledem přímo nad údolí řeky Svitavy, která se line kolem hlavního silničního tahu z Brna do Svitav.

Slavnostního otevření dne 17. 6. 2007 na počest Járy Cimrmana, který se zasloužil o postavení této rozhledny (viz níže) se zúčastnil i Zdeněk Svěrák a Miloň Čepelka, jakožto slavní cimrmanologové.

Přístupnost
Nejlepší dostupnost na rozhlednu Járy Cimrmana je přímo z Březové nad Svitavou, kam se dá dojet vlakem (zastávka Dlouhá) i autem, případně na kole (ze Svitav přes Hradec nad Svitavou, až do Březové nad Svitavou) – tj. cca 17,5km dlouhá, fyzicky nenáročná trasa, vhodná i pro děti. Po cestě na rozhlednu je navíc značená trasa naučné stezky „Údolím řeky Svitavy", která obsahuje několik informačních tabulí o zdejší přírodě. Jiná turistická značka k rozhledně nevede.

Pokud využijete železniční dopravu a půjdete k rozhledně ze zastávky Dlouhá, zcela se Vám objasní název „dobře utajená“ – do poslední chvíle není rozhledna viditelná.

Autem lze dojet až přímo k rozhledně (nedoporučujeme v deštivém počasí), anebo jej nechat zaparkované v Březové nad Svitavou, a následně si udělat procházku – z Březové nad Svitavou se odbočí buď uličkou vlevo mezi obecním úřadem a kostelem, nebo uličkou vlevo z prudkého stoupání ve směru na Svitavy. Dále se dáte doleva na ulici Dlouhá a po 1200m opět odbočíte doleva a přijdete k železniční stanici Dlouhá, kterou přejdete. Následuje příkré, velmi prudké 650m stoupání, avšak po asfaltce. Po dosti vyjeté asfaltce pokračujte asi 200m, a to až k odbočce doleva, od které pojedete po rovině až k rozhledně asi 550m. Cesta je ideálně sjízdná na horských kolech, ale zvládnout se dá i na silničních kolech, nebo pěšky.

Provoz
Rozhledna je celoročně zdarma přístupná veřejnosti. Pokud strádáte hladem či žízní, v létě je u přilehlého hřiště dole pod lesem občerstvení, jinak se doporučujeme zastavit přímo v městečku Březová nad Svitavou, kde mají pekárnu, obchod i několik místních hospod.

GPS Souřadnice:

49° 38′ 49“ 16° 30′ 43“

Výhled a okolí
Jak už to tak bývá, nebyla by to cimrmanovská rozhledna, kdyby nebyla napůl skrytá u lesa – čekejte tedy výhledy do krajiny kolem, ale spousta z nich bude zakrytá okolními stromy, případně jejich vrcholky. Nicméně odsud uvidíte podstatnou část městečka Březová nad Svitavou a jejího okolí.

Zajímavost v okolí, kterou ocení především bikeři, je tzv. březovský trail (kopec upravený pro sjíždění horských kol – trailových kol), který se nachází v lese nedaleko rozhledny.  Jsou zde tři trasy – modrá, která nabízí nejdelší svezení, nejsou zde velké skoky, červená – nejsou zde velké skoky, ale nabídne mnohem větší sešup, a černá – nabídne větší skoky i dřevěné rampy.

Druhou možností, jak se kromě výstupu na rozhlednu zabavit je lanové centrum, které je volně přístupné v lese, bez jištění a je snížené na bezpečnou výšku.

K rozhledně se váže i cimrmanovská povídka, či pověst chcete-li…

„Byl to právě Cimrman, který prvně plně doceňuje význam a rozsah práce profesora Kořistky, a proto na jaře v roce 1907 přijíždí do Březové nad Svitavou s cílem přesvědčit březovské městské radní, aby celoživotní dílo svého rodáka vhodným způsobem ocenili ještě za profesorova života. Bohužel se mu to nepodaří, profesor Kořistka v roce 1916 umírá a pamětní deska na jeho rodném domě byla odhalena až mnohem později. Při svém pobytu ve Březové nad Svitavou se Cimrman vydal na několik procházek po okolí. Když stanul právě na tomto místě, byl uchvácen pohledem na město a údolí řeky Svitavy. Přestože byl les v těchto místech ještě velmi mladý a nízký, několik vzrostlejších stromů Cimrmanovi kalilo nedokonalý výhled. Okamžitě ho napadla myšlenka postavit zde rozhlednu.  Poučen předchozím neúspěchem u městských radních volí Cimrman jinou taktiku. Lobbuje za výstavbu rozhledny u každého z radních samostatně a záhy získává podporu téměř celé městské rady. Poměrně závažným problémem byl nedostatek finančních prostředků. Cimrman, opouštěje jednání městské rady, prohlásil: „Pánové, pokud to nepostavíte teď, tak potom až za 100 let.“